V koncepci implementace e-Health v České republice VZP počítá s využitím vybudované infrastruktury pro provoz Elektronických zdravotních knížek (EZK), s využitím portfolia více než 17 tisíc spolupracujících lékařů a 2 500 000 zapojených pojištěnců jako s prvním stavebním kamenem, který bude využit k nastartování e-Health projektů. Implementace jednotlivých funkcionalit e-Health musí probíhat v synergii s ostatními projekty s předpokládanou účastí a významnou rolí státu (elektronický identifikátor zdravotnického pracovníka a pojištěnce), s ostatními dodavateli informačních systémů pro zdravotnictví (ambulantních i nemocničních), bez jejichž spolupráce by bylo obtížné dosáhnout cílů projektu, a samozřejmě v nejužší vazbě s poskytovateli a odbornou zdravotnickou veřejností a ostatními pojišťovnami. Z tohoto pohledu stojí před námi řešení klíčových témat udržitelného rozvoje moderního zdravotnictví a Všeobecná zdravotní pojišťovna v nich chce hrát zásadní roli.

Plány a technologie pro jejich uskutečnění

Do budoucna jsou pro rozvoj systému klíčové:
1. Bezpečnost poskytování zdravotní péče (poskytování zdravotní péče založené na průkazu účinnosti – „EBM“ a snižování   rizika poškození pacienta).
2. Kvalita péče (spokojenost pacienta, efektivita a účinnost léčby i ve vztahu k ekonomice).
3. Dostupnost péče (rovný přístup, snížení čekacích dob a lepší využívání dostupných zdrojů – lidských, materiálních).
4. Zapojení pacienta (péče organizovaná z pohledu nemocného, vliv a přímé spolupodílení se pacienta na léčbě).
5. Kontinuita péče (koordinace péče a sdílení informací mezi poskytovateli).

To vše je řešitelné s pomocí nových technologií a možností:
1. Zavedení elektronické zdravotní dokumentace u poskytovatele, případně centralizovaná varianta shromažďující elektronickou zdravotní dokumentaci od všech poskytovatelů, osobní elektronická dokumentace pacienta (tzv. Personal Health Record – funkcionalita dnešní EZK).
2. Zavedení portálů pro pacienty, podpora elektronické komunikace mezi všemi subjekty zdravotnického systému, sdílení informací v reálném čase a nasazení nástrojů tzv. „business intelligence“ k hodnocení dat.
3. Zavedení elektronických identifikátorů zdravotnických pracovníků i pacientů.
4. Zavedení plánování a objednávání péče elektronickými způsoby – elektronické objednací systémy, elektronické žádanky.
5. Elektronická preskripce léků a zdravotnických prostředků.
6. Sdílení výsledků zobrazovacích vyšetření v PACSových systémech, zavedení prostředků telemedicíny do praxe, kupříkladu popis snímků na dálku (zobrazovací vyšetření, ale i mikroskopie), různé elektronické pomůcky na sledování pacientů pro zvýšení jejich bezpečnosti, zejména u seniorů.

Budoucnost je v elektronické komunikaci

V rámci Evropské unie probíhá několik projektů elektronického sdílení dat o pacientech (Netc@rds, epSOS), kterých se VZP účastní, v lednu tohoto roku byla schválena Evropským parlamentem směrnice o přeshraniční péči, která rovněž předpokládá elektronické sdílení dat. Většina evropských států v různých podobách implementuje nástroje e-Health do svých zdravotnických systémů. I v České republice jsou k dispozici zdroje z fondů Evropské unie na elektronizaci zdravotnictví (kupříkladu na elektronické identifikátory). Je tedy zřejmé, že budoucí vývoj jednoznačně směřuje k plné elektronizaci komunikace mezi poskytovateli zdravotní péče, pojišťovnou, pacienty a dalšími subjekty (včetně státu a státních orgánů) a že předmětem této elektronizace bude nejen vyúčtování péče, ale i informace o výsledcích péče, respektive zdravotnická dokumentace.
Vzhledem k tomu, že VZP je největší pojišťovnou, záleží nepochybně především na jejím postupu, zda a kdy se v českém prostředí budou implementovat přístupy e-Health, na kterých závisí zvýšení efektivity českého zdravotnictví. Z historie můžeme připomenout projekt pilotního ověřování elektronických identifikačních karet Mácha a v současnosti běžící projekt Netc@rds. Podobně vznikl v roce 2001 i projekt IZIP.
K vysvětlení koncepce e-Health začala pojišťovna pořádat takzvané kulaté stoly s poskytovateli, kde jsou nejen jejich zástupci z dohodovacího řízení, ale i zástupci jednotlivých velkých poskytovatelů, odborné společnosti, profesní sdružení a komory. VZP již předložila koncepci, která kromě využití EZK předpokládá do budoucna vydání elektronického identifikátoru zdravotnického profesionála i pojištěnce a zavedení systému motivací pro poskytovatele k používání nástrojů e-Health (elektronická preskripce, žádanka, objednávání, předávání dat přes portál, on-line vykazování, autorizace a kontrola fakturované péče pojištěncem). Pro VZP je rovněž výhodné, aby využívala možnosti komunikace s klienty (zpětná vazba o vyúčtování apod.) s využitím kapacity IZIP potenciálně pro všechny své pojištěnce. Celá koncepce počítá se spoluprací s ministerstvem zdravotnictví i ostatními zdravotními pojišťovnami. Nadějné je, že proti ní nezazněly na těchto setkáních žádné nesouhlasné námitky.

Ze směrnice EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

Státy musí zajistit, aby pacienti, kteří využívají nebo mají záměr využít přeshraniční zdravotní péči, měli ke své zdravotnické dokumentaci přístup na dálku nebo měli alespoň její kopii, a to v souladu s vnitrostátními opatřeními, kterými se provádějí předpisy Unie o ochraně osobních údajů, zejména směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES, pokud tato opatření nestanoví jinak.
Členské státy jsou vybízeny k tomu, aby usnadnily rozvoj evropských referenčních sítí:
a) propojením vhodných poskytovatelů zdravotní péče a odborných středisek po celém svém území a zajištěním šíření informací k vhodným poskytovatelům zdravotní péče a odborným střediskům po celém svém území;
b) podporou účasti poskytovatelů zdravotní péče a odborných středisek v evropských referenčních sítích.

 Elektronické zdravotnictví

1. Unie podporuje a usnadňuje spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy, které působí v rámci dobrovolné sítě spojující vnitrostátní orgány odpovědné za elektronické zdravotnictví, jež určily členské státy.

2. Cíle sítě pro elektronické zdravotnictví jsou následující:
a) usilovat o dosažení trvalého hospodářského a sociálního přínosu v oblasti evropských systémů a služeb elektronického zdravotnictví a interoperabilních aplikací s cílem dosáhnout vysoké úrovně důvěry a bezpečnosti, posílit kontinuitu zdravotní péče a zajistit přístup k bezpečné a kvalitní zdravotní péči;
b) vypracovat obecné pokyny pro:
i) seznam minimálních údajů, které mají být zahrnuty do zdravotnické dokumentace pacientů a které mohou zdravotničtí pracovníci sdílet v zájmu zajištění kontinuity přeshraniční péče a bezpečnosti pacienta, a
ii) účinné metody využívání lékařských informací v zájmu veřejného zdraví a výzkumu;
c) podporovat členské státy při vypracovávání společných opatření pro identifikaci a ověřování za účelem snadnější přenositelnosti údajů v rámci přeshraniční zdravotní péče.