K jejím klíčovým závěrům patří poznatky, že systémy elektronické zdravotní dokumentace a elektronické preskripce poskytují výhody, jako jsou zvýšení bezpečnosti pacientů, efektivnější využití času zaměstnanců a včasnější péče o nemocné. Studie dále sděluje, že tyto sociálně-ekonomické přínosy při celkovém vyhodnocení převyšují náklady na zavedení a provoz uvedených ICT systémů. Proto jsou investice do daných řešení smysluplné a jejich vyšší finanční náročnost je odůvodnitelná.
Nicméně než se tyto sociálně-ekonomické přínosy kladně projeví, musí být dané systémy využívány dostatečně dlouhou dobu, a to nejméně čtyři až devět let. Na vysokých nákladech se podílí zaškolení klinických a řídících pracovníků, pořízení a instalace nových systémů a zajištění jejich širokého využívání. Odborníci varují, že nelze obecně očekávat rychlé zisky a pozitivní výsledky.
Mnohdy se ale benefity mohou projevit na nečekaných místech ve specifickém kontextu investice. Výsledky studie také podtrhly zásadní význam interoperability v zájmu širokého zpřístupnění informací. Lokální uzavřené ICT systémy nemohou přinášet podstatné zisky.
Případové studie ukazují, že je možné díky zavedení elektronických systémů generovat finanční úspory, které mohou postupně dosahovat až poloviny investičních nákladů. Avšak pouze jedna z 11 studií vykázala pozitivní finanční návratnost – jednalo se o zařízení specializované péče, jež bylo zpočátku přezásobené. Ve všech ostatních případech bylo nutné vytvářet nové finanční zdroje.